Manuál pro život

22. června 2016 v 18:12 | Markéta


"Kdybych to byla bývala věděla," postesknu si občas, "určitě bych to udělala úplně jinak."

Život nám tu a tam může připadat neuvěřitelně těžký. Jindy zas závratně krásný. Jednou se nám jde ztěžka a zadýcháváme se, podruhé plujeme s lehkostí obláčku. Mohou za to naše životní rozhodnutí? Pomohlo by jít doprava, když jsme se rozhodli pokračovat vlevo?

A kdo o rychlosti a zvuku našich kroků rozhoduje? Proč nějaký člověk projde životem bez obtíží a další vyčerpaně klopýtá? Držíme snad opratě osudu pevně ve svých rukou?

Těžko soudit, jen sedím a vzpomínám. Je tichý večer. Venku prší. Nechce se mi spát a vím, že nyní nikam neuteču. Nelze utéci sama před sebou a ani se o to nesnažím. Mluví ke mně svědomí. Ke slovu přichází rekapitulace mého života. Přesně vím, co bylo špatně a opět slyším svoje vlastní slova: Kdybych jen na malou chvíli mohla zahýbat ručičkami hodin. Ráda bych některé stránky vyškrtla a zapomněla na ně. Roztrhala a rozcupovala na malé kousíčky, spálila na popel. Zase mám před sebou ten film. Jenže život nepřipouští reparát. Moje kamarádka by se jen usmála a prohodila: "Taková hloupost, to snad nemyslíš vážně!"

"Kdybychom měli manuál, pravděpodobně bychom nedělali žádné chyby. Pokud ale nejsou omyly a chyby, pak tu postrádáme smysl a cíl. Kouzlo hledání a nalézání.
Všechno by se sice zlehčilo a zjednodušilo, téměř nic by nebolelo.
Není život ale právě krásný tím, jaký je?

Existují okamžiky, kdy by manuál pro život stejně nebyl nic platný. Jde mi o vyjádření jakési vnitřní pokory, protože si myslím, že pokud uděláme i to nejlepší rozhodnutí, třeba i podle manuálu, nemusí se věci vyvíjet dobře.
Nemůžeme si přece nikdy myslet, že jsme centrem světa.
Něco ovlivnit můžeme, a pak je milión věcí, které ne. U těch, kde mohu něco udělat, se snažím o svůj nejlepší výkon a tam, kde ne, se jen tiše a s úctou modlím.

Jsem přesvědčená, že existuje něco mezi nebem a zemí. Jsem si jistá, že život je dokonalý přesně takový, jaký je. Ano, i tak si někdy povzdychnu. Zůstávám však s vděčností a pokorou obdivovat svět, který je krásný, právě proto, že na něj není, nebyl a nikdy nebude manuál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N. | 22. června 2016 v 20:49 | Reagovat

krasne receno)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama