Náhody neexistují

11. srpna 2016 v 20:48 | Markéta
Neumím říkat ne. A to je jeden z mnoha mých velkých problémů. A tak se mi tu a tam stane, že se dostanu do sledu událostí, za které si můžu sama.
"Nemohla bys mi vyzvednout léky?" ptá se kamarádka. "Napíšeš za mě tu žádost, pro Tebe to přece není problém," dostávám další úkol. Třetí mě zase posílá na úřad, protože s úřady přece jednat umím. Pak mě manžel zaúkoluje: "Vyřeš tu změnu tarifu elektřiny. Do toho volá bratr, že by potřeboval taky s něčím helfnout.
Není náhoda, že se mi to děje. Umět se někdy ohradit, zostra se nadechnout a říct: "Nemůžu dělat všechno." Nebo se jen mile usmát a asertivně odpovědět: "Mám tě ráda, ale neudělám to." Rozhodnout se, říct si své a pevně si za rozhodnutím stát.
Proč tohle všechno dělám? Je to snad potřeba vypadat v očích druhých dobře? A nejhorší na celé věci je, že někdy se k pomoci nabídnu i sama.
Vím, kde je problém, je to dědičné. Oba moji rodiče jsou stejní. Oba celý život jen pomáhají. Sestra je na tom s říkáním "NE" taky velmi bledě.
Pak se mi občas stane, že končím na pokraji fyzických a psychických sil v nemocnici. A není to náhoda, protože ta neexistuje. To jen osud zvedá výhružně prst.
Zaúpím zoufale: "Proč právě já?" A zdá se mi to nefér. Chtěla jsem přece pomoci. Netuším, že nelze zachraňovat tonoucího, pokud sama neumím dobře plavat. Nemůžu dávat, když už není kde brát.
A pokud přece jenom dám, zaplatím. Zákony přírody jsou neúprosné.
Je třeba myslet na fakt, že každý má své zásoby energie jiné. A to co může dát jeden člověk, je pro druhého nemožné.
Jsem nešťastná, když mi zavolá kamarádka se slovy: "Dřív jsme si povídaly, změnila ses," vyčítá mi a to nepěkně bolí.
Každý je zodpovědný sám za sebe a já si tento fakt jen stěží připouštím.
Po mých zkušenostech a po náhodách, které se mi v životě děly, vím, že by bylo hříchem nestarat se především o zdraví své.
Zdá se mi, že se mnou osud žertuje, ale on mě jen učí. Učí mě chovat se ke svému tělu s láskou a s úctou. Život je dar a nešetřit své síly a plýtvat jimi je lehkovážné.

Ne - malé nevinné slovo a má v našem životě své místo. Neměli bychom ho podceňovat, protože mnohdy dokáže udělat nemalou službu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama