Klauzura – vstup zakázán! Consilia Maria Lakottová

2. ledna 2017 v 11:39 |  Knihy - takhle to cítím já...


Autorka Consilia Maria Lakottová se narodila jako jedno ze siamských dvojčat srostlých v oblasti spánků. Její sestra zemřela. Tato spisovatelka napsala knihu s překvapivým dějem a nečekaným závěrem. Kniha je působivější tím, že se jedná o autobiografický příběh.
Jednoho dne si zavolá šéfredaktor do kanceláře svoji podřízenou Eileen. Má pro ni nevšední úkol - dostat se za každou cenu za zdi dominikánského kláštera. Proč chce plátek časopisu znesvětit posvátné místo, které má zůstat zahaleno tajemstvím?
Do kláštera dominikánek před časem vstoupila filmová hvězda. Stala se jeptiškou. Nikdo neví, co ji k tomu vedlo, že učinila tak závažné rozhodnutí. Naše novinářka má za úkol to zjistit.
Jak se cítí? Hrozně. Podvědomě ví, že tohle by opravdu dělat neměla. Přesto stojí jednoho dne před matkou představenou a žádá o místo v klášteře.
Mladá redaktorka na jedné straně shání potřebné informace, na druhé straně je vystavena těžkému vnitřnímu boji. Obdivuje a závidí čistotu srdce a oddanost, s jakou přicházejí ostatní jeptišky. Nám se tak otevírá život za zdmi kláštera a místo těžkých trestů a pokání nacházíme porozumění a lásku. Ano, i tam jsou záporné lidské vlastnosti, které má snad každý člověk, ale řeší se laskavým způsobem. Ty tam jsou představy o přísném a nesmlouvavém režimu za zdmi klášterními.
Jeptišky jsou díky svému oblečení podobné jedna druhé. Ale Eileen si je stoprocentně jista, že v jedné dívce objevila filmovou hvězdu, protože se její chování nezapře ani v tom nejskromnějším hábitu. Zda herečku skutečně odhalila, či zda se zmýlila, se dozvídáme, až v závěru knihy.
Čas plyne a Eileen čeká velmi těžké duchovní cvičení, které zní až hrozivě. Je to jakási příprava na smrt. Ale cvičení spočívá v tom, že nikdo z nás nevíme, kde, kdy a jak nás smrt zastihne. Chováme se příliš lehkovážně, jako by žádná smrt neexistovala, a proto sestry činí toto pokání.
Když sestra představená zapálí svíci a otec Donatus vyzve sestry, aby si představily, jak vidí uplynulý rok svého života, kdyby z něj právě teď měly skládat účty, a zeptá se, co přesně by změnily, kdyby k tomu dostaly příležitost.
Eileen ví, co je třeba změnit. Ve skrytu duše touží uvést věci na pravou míru. Chce odhalit svoji totožnost. Najde však k tomu dostatek odvahy a síly? Dokáže se postavit vlastnímu svědomí? Lhala, lhala lidem, kteří jí věřili a zároveň tak obelhávala i sama sebe. Nechtěla by v tuto chvíli stanout před Bohem. Nedopadla by zrovna nejlépe.
Na čele jí vyrazil studený pot. Kradmo se podívala na svoji sousedku, na Gratii. Nebesa, co by za to dala, kdybych mohla takhle tiše, skoro šťastně hledět do plamene svíce, která byla symbolem její duše odloučené od těla.
Ruce jsem měla ledově studené - jako bych doopravdy umírala. Rychle jsem se posadila. Nikdo si toho nevšiml, všichni byli ponořeni do svého svědomí. Připadalo mi, že čas se nekonečně vleče…

Víc už neprozradím. Snad jen, že je to krásná kniha a stojí za to si ji přečíst.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama