Červenec 2017

Koně

12. července 2017 v 9:08 | Markéta
Tak to jsme my v celé své kráse. Ve stáji nám chybí mužské zastoupení, všechny jsme holky. Jmenujeme se Jíva, Sendy, Bazalka a Koryna. Jsme krásné a jsme si toho dobře vědomy. Na obrázku se jen Sendy trochu schovala, což není právě jejím zvykem, protože normálně je hrozně zvědavá a všechno obhlíží jako první. Právě jsme se byly pást, když si naše panička Hanka umínila, že nás bude fotografovat a začala nás lekat, abychom zpozorněly. To se jí podařilo jenom na chvíli, neboť jsme jí velmi brzy prokoukly. Pěkně nás naštvala, ale my ji dokážeme taky pěkně pozlobit. To pak lítají hromy blesky, ale víme, že nás má moc ráda. Když přijdou majitelky Hanka a Lenka do stáje, mohutným zařehtáním je pozdravíme, ale je to trošku zištné, protože vždy dostaneme na uvítanou mrkev, jablíčko, či suchý chleba. No řekněte sami, nesluší nám to?



To jsem já - JÍVA, vůdkyně celého stáda. Na lidi jsem hrozně hodná a moje panička Hanka se v mé přítomnosti jistě musí cítit úplně bezpečně. Já ji totiž ochraňuji. Já poslouchám Hanku, ale koně poslouchají mě. SENDY, strakatá kobylka, tu mi přivezla Hanka, když jsem přišla o své hříbě. Sendy jsem adoptovala a všechno ji naučila. Jsme nerozlučná dvojka. Ale někdy jí musím dát výchovný políček. Ráda uteče z ohrady, a jak se vrátí, tak ji kousnu pěkně zostra do zadku, aby věděla, že se to nedělá. Když koně utečou, každý ví, že musí nejprve chytit mě, protože pak všechny koně jdou za mnou. Onehdy mě holky zkoušely, vzaly jiného koně a zjistily, to co je nad slunce jasné, že jiného akceptovat nikdo nebude. A já? Dělala jsem problémy a schválně se loudala v ohradě a nechtěla jít. To aby si nejen koně, ale i paničky řádně uvědomily moji autoritu.





SENDY

Já jsem případ sám pro sebe. Jsem mladá a jsem ze stáje nejhezčí. Mám svoji hlavu. Akceptuji nejvíce Hanku a potom Marušku, obě si mě našly, vybraly a dovezly.
Právě poprvé testuji, jak šplouchá voda. Pěkně si poodejdu stranou, abych na akci měla klid, a abych ostatním nebyla pro smích, kdybych vypadala třeba nějak hloupě. Mám moc ráda legraci a dovedu pěkně řádit. Momentálně jsem totiž v pubertě.




KORYNA

Říkají mi KORČA. Lenka, moje panička, je pro mě všechno.
Jinak, jak sami vidíte, mám ráda vodu. Když se sprchují koně hadicí, jsem první v řadě. Vlastně se nechám osprchovat celá, tak moc se mi to líbí. Když jdeme do rybníka, tak to jsem nejspokojenější kůň na světě. Vyvádím jak malé hříbě.
Ve stáji hraji s Lenkou svoji hru, protože na ni žárlím, když se věnuje jiným koníkům. Důrazně ji upozorním hlasitým hrabáním, že jsem tu taky já. To aby nezapomněla. Kůň nikdy neví.
Často vím, že bych se měla chovat slušně, protože na to mám již věk (jsem nejstarší členka stáda) a mám jít do svého boxu, dělám ofuky a důrazně upozorňuji Lenku, že by se mnou mohla jít třeba ještě na procházku nebo nejlépe se jít ještě pást...


BAZALKA

Já jsem Bazalka, no a Markéta sice není moje panička, ale mě neošálí, vím, že mě miluje. Líbí se jí, že se nechám umluvit. Se mnou se musí hodně konverzovat. Jsem totiž velmi komunikativní. Ví, že začnu být trošku nervózní, když se vzdálím od stáda. A tak trénujeme. Chodíme kolečka a pomaloučku, polehoučku, za dozoru majitelek se vzdalujeme od koní a zase se vracíme. Já tak zjišťuji, že kobylky mně neutekly, a že je všechno v naprostém pořádku.
Nerada si nechávám sprchovat nohy, ale když mi Markéta říká, že jsem úžasná, a taky že jsem mazel, (její manžel stojí u ohrady a tiše mi závidí), tak mě to uklidní a přežiji i šamponování. Ale dělám to jen kvůli ní.

Chodím dokonce už i do rybníka a musím říct, že i tato aktivita, se mi velmi zalíbila. Jsem na sebe pyšná. Dělám prostě neuvěřitelné pokroky.







Všechno je dobré - Hanka Synková

5. července 2017 v 9:59 | Markéta
Hanka Synková pochází z lékařské rodiny a vystudovala Karlovu Univerzitu. Osmnáct let pracovala v Českém rozhlase, ale objevil se u ní únavový syndrom po borelióze a lékaři jí nedokázali pomoci. Nic však nevzdává a vydává se hledat ztracené zdraví. Mění celý svůj život od základů.
Začíná cvičit, ochutnává a vaří. Rozšiřuje si znalosti o léčivých bylinkách, které ji naučila poznávat a milovat babička.
Je absolventkou Institutu životního stylu a přes deset let poradkyní zdravého životního stylu.

Držím v rukou její knihu Všechno je dobré, je to jedna z oblíbených v mé knihovně, protože mám ráda zahrádku, miluji bylinky, pěstuji keříky a inspirace nikdy není dost.
Nejprve záměrně vybírám bylinky a potraviny, které mě ohromí, nebo lépe řečeno, ty o kterých si myslím, že jsou mi šité na míru.
Padne volba na brusinky, které pěstuji na zahradě.
Mám je krátce, ale zatím se jim krásně daří a já bych si doma chtěla vyrábět v budoucnu vlastní brusinkovou šťávu nebo je zavařovat. Vím, chvíli si počkám.
Hanka nám o nich prozrazuje, že nás chrání před špatnými bakteriemi. Jsou vhodné při zánětech močového měchýře nebo u ledvinových kamenů.

Moje oči v knize upoutají také borůvky. Miluji je, nejenže jsou krásné, ale tvarohový borůvkový koláč je prostě neodolatelný. Dozvídám se, jak důležitou a cennou potravinou jsou. Patří k nezdravějšímu ovoci. Mají hodně flavonoidů, které působí jako antioxidanty. Obsahují pektiny, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C. Mají spoustu potřebných minerálů - vápník, hořčík, fosfor, mangan.

A že stejně jako já začínáte se zdravou výživou a tápete v mnoha potravinách? Pak se spolehněte na Hanku, ta vám pomůže se v méně známých potravinách orientovat a přidá i zajímavý recept.

Třeba adzuki neboli malé fazole. Uvítají je lidé trpící nemocemi ledvin. Adzuki obsahují dost fosforu a vápník. Když fazolky uvaříme hodně doměkka, přidáme podušenou cibulku a okořeníme majoránkou a česnekem, získáme velice dobrý a zdravý prejt.

Quinoa aneb merlík chilský. Že vás ten název zaskočil? Nenechte se zmást, je to výborná potravina, má více bílkovin než obiloviny, je v ní kvalitní olej, vitamíny zvláště skupiny B včetně kyseliny listové a minerály - železo, draslík, hořčík, zinek, měď, mangan. Quinoa se vaří podobně jako rýže. Můžeme ji konzumovat jako přílohu k slaným jídlům, ale taky jako samostatné jídlo třeba na sladko.

A na závěr chci zmínit svou oblíbenou bylinu. Je to aloe vera. Mám ji všude doma v květináčích. Je krásná, je léčivá a je mocná. A co o ní píše Hanka? Snižuje překyselení, pomáhá hojit žaludeční vředy a ulevuje u artritidy a astmatu, zlepšuje i stav střevní sliznice - třeba u Crohnovy choroby. Působí preventivně proti rakovině. Obsahuje vitaminy C, E, A, ale prý i vitamín B12 a všechny esenciální aminokyseliny.

Mohla bych pokračovat dál. Na konci knihy naleznete rejstřík s názvem "Pro případ, že nás něco trápí," kde si lze snadno vyhledat potravu vhodnou při neduzích, které Vám komplikují život.

Ke knize napsal krásný úvod básník a textař Spirituál kvintetu a Hradišťanu a také moderátor Českého rozhlasu František Novotný.