Koně

12. července 2017 v 9:08 | Markéta
Tak to jsme my v celé své kráse. Ve stáji nám chybí mužské zastoupení, všechny jsme holky. Jmenujeme se Jíva, Sendy, Bazalka a Koryna. Jsme krásné a jsme si toho dobře vědomy. Na obrázku se jen Sendy trochu schovala, což není právě jejím zvykem, protože normálně je hrozně zvědavá a všechno obhlíží jako první. Právě jsme se byly pást, když si naše panička Hanka umínila, že nás bude fotografovat a začala nás lekat, abychom zpozorněly. To se jí podařilo jenom na chvíli, neboť jsme jí velmi brzy prokoukly. Pěkně nás naštvala, ale my ji dokážeme taky pěkně pozlobit. To pak lítají hromy blesky, ale víme, že nás má moc ráda. Když přijdou majitelky Hanka a Lenka do stáje, mohutným zařehtáním je pozdravíme, ale je to trošku zištné, protože vždy dostaneme na uvítanou mrkev, jablíčko, či suchý chleba. No řekněte sami, nesluší nám to?



To jsem já - JÍVA, vůdkyně celého stáda. Na lidi jsem hrozně hodná a moje panička Hanka se v mé přítomnosti jistě musí cítit úplně bezpečně. Já ji totiž ochraňuji. Já poslouchám Hanku, ale koně poslouchají mě. SENDY, strakatá kobylka, tu mi přivezla Hanka, když jsem přišla o své hříbě. Sendy jsem adoptovala a všechno ji naučila. Jsme nerozlučná dvojka. Ale někdy jí musím dát výchovný políček. Ráda uteče z ohrady, a jak se vrátí, tak ji kousnu pěkně zostra do zadku, aby věděla, že se to nedělá. Když koně utečou, každý ví, že musí nejprve chytit mě, protože pak všechny koně jdou za mnou. Onehdy mě holky zkoušely, vzaly jiného koně a zjistily, to co je nad slunce jasné, že jiného akceptovat nikdo nebude. A já? Dělala jsem problémy a schválně se loudala v ohradě a nechtěla jít. To aby si nejen koně, ale i paničky řádně uvědomily moji autoritu.





SENDY

Já jsem případ sám pro sebe. Jsem mladá a jsem ze stáje nejhezčí. Mám svoji hlavu. Akceptuji nejvíce Hanku a potom Marušku, obě si mě našly, vybraly a dovezly.
Právě poprvé testuji, jak šplouchá voda. Pěkně si poodejdu stranou, abych na akci měla klid, a abych ostatním nebyla pro smích, kdybych vypadala třeba nějak hloupě. Mám moc ráda legraci a dovedu pěkně řádit. Momentálně jsem totiž v pubertě.




KORYNA

Říkají mi KORČA. Lenka, moje panička, je pro mě všechno.
Jinak, jak sami vidíte, mám ráda vodu. Když se sprchují koně hadicí, jsem první v řadě. Vlastně se nechám osprchovat celá, tak moc se mi to líbí. Když jdeme do rybníka, tak to jsem nejspokojenější kůň na světě. Vyvádím jak malé hříbě.
Ve stáji hraji s Lenkou svoji hru, protože na ni žárlím, když se věnuje jiným koníkům. Důrazně ji upozorním hlasitým hrabáním, že jsem tu taky já. To aby nezapomněla. Kůň nikdy neví.
Často vím, že bych se měla chovat slušně, protože na to mám již věk (jsem nejstarší členka stáda) a mám jít do svého boxu, dělám ofuky a důrazně upozorňuji Lenku, že by se mnou mohla jít třeba ještě na procházku nebo nejlépe se jít ještě pást...


BAZALKA

Já jsem Bazalka, no a Markéta sice není moje panička, ale mě neošálí, vím, že mě miluje. Líbí se jí, že se nechám umluvit. Se mnou se musí hodně konverzovat. Jsem totiž velmi komunikativní. Ví, že začnu být trošku nervózní, když se vzdálím od stáda. A tak trénujeme. Chodíme kolečka a pomaloučku, polehoučku, za dozoru majitelek se vzdalujeme od koní a zase se vracíme. Já tak zjišťuji, že kobylky mně neutekly, a že je všechno v naprostém pořádku.
Nerada si nechávám sprchovat nohy, ale když mi Markéta říká, že jsem úžasná, a taky že jsem mazel, (její manžel stojí u ohrady a tiše mi závidí), tak mě to uklidní a přežiji i šamponování. Ale dělám to jen kvůli ní.

Chodím dokonce už i do rybníka a musím říct, že i tato aktivita, se mi velmi zalíbila. Jsem na sebe pyšná. Dělám prostě neuvěřitelné pokroky.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama