Stín za oknem

13. října 2017 v 8:52 | Markéta
Mám doma spoustu knih, miluji je. Chodím do knihoven a hledám odpovědi na otázky. Někdy se zmítám v chaosu a zmatku. Nevím nic a chci to napravit stůj co stůj. Nesu si v sobě jistou netrpělivost, všechno chci mít a znát hned, na nic nechci čekat. A opomínám, že všechno má svůj čas.
Nosím své stíny, snad jako každý jiný člověk. A nechtěně si přiznávám, že ten stín není za oknem, ale v mém nitru. Ale tam kde je stín, světlo být musí zcela zákonitě. Je nutné se sebou něco dělat, pracovat na sobě, neztratit víru ani naději.

Jsem si jistá tím, že nejsem zlý člověk. A i přes své chyby a nedostatky se snažím žít, jak nejlépe umím. Někdy se to daří více, někdy méně. S mojí nemocí to není až tak jednoduché. Připadám si neohrabaná, občas si nevzpomenu, co bylo včera k obědu. Ptám se proč, proč zrovna já mám takovou zákeřnou nemoc? Hledám příčiny svého onemocnění. Snažím se neopakovat své chyby.

A najednou cítím, že tu někdo je. Někdo, kdo mi pomáhá. Někdo, kdo mě provází.
Asi je to má víra. Víra v Boha, v silný smysl života. Protože jít životem a nevěřit, je jako skákat do vody a neumět plavat. A navíc má nemoc mi mnohé dala, mnohému mě naučila.

Vím, že ten někdo tady je, a ačkoliv mu neumím dát formu ani jméno, je nutno říci, že za chyby, které jsem dělala, bych zasloužila pár výchovných. Tím, že jsem nespala a nejedla, abych mohla studovat a hýčkat si své ego, jsem překročila všechny pravidla platné pro každý živý organismus. Na pokraji života a smrti a dostala jsem šanci znovu. Šanci žít znovu. Tisíckrát mi odpustil a tisíckrát to se mnou zkouší. Dělá ze mě lepšího člověka. Dává mi krásné dary do života. Znova češu koňskou hřívu, dívám se na pohyb koně a holky ze stáje mě berou jako rovnocenného člověka. Vím, jak chutná štěstí. Řekla bych, že mě berou, jaká jsem, a mají mě rády. Mám úžasného manžela. Naučila jsem se milovat kouzlo přítomného okamžiku. Mám se toho ještě hodně co učit, snad se mi podaří na cestě životem obstát s čistým štítem a úspěšně překonat všechny své stíny.


Jedno vím ale zcela jistě, že ačkoliv se nám hodně věcí zdá nesmyslných, určitě mají svůj hluboký smysl. Věřím, že i stín za oknem má svůj důvod, stejně jak jen ten ve vaší duši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 13. října 2017 v 13:41 | Reagovat

Tento článek je krásně pozitivní, přeji ti jen to nejlepší :-)

2 Markéta | E-mail | Web | 13. října 2017 v 17:33 | Reagovat

[1]: Děkuji.

3 MarijaKes | E-mail | Web | 14. října 2017 v 11:26 | Reagovat

Markétko, jsi úžasný člověk. Článek jsem četla jedním dechem. Vyznání, zpověď, láska, naděje, víra, chuť.....Kolik zdravých lidí se hroutí a dělá z maličkostí problém světového formátu a jsou sebestřední....neumí žít. Přeji ti hodně štěstí a zdaru v dalším životě. A podle adresy jsem ti něco slíbila. Mám e-mail stále u sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama