Tanec s nepřítelem

5. března 2018 v 9:55 | Markéta |  Knihy - takhle to cítím já...
Tanec s nepřítelem
Paul Glaser

Výjimečná kniha, která byla přeložena do několika jazyků. Její autor Paul Glaser byl pracovně v Krakově a se svými kolegy navštívil koncentrační tábor v Osvětimi. Při prohlídce uviděl v jednom z výstavních sálů kufr se svým jménem. Tušil jisté souvislosti, ale přesto byl šokován do takové míry, že musel místnost opustit. Do této chvíle nevěděl, že má židovské kořeny. Věděl jen, že má ve Švédsku tetu Roosje, ale důvod, proč teta žije právě tam, mu nebyl znám.

Otec Paula chtěl chránit své děti před zátěží osudu a před bolestí, a proto o svém původu zarputile mlčel. Paul ale potřebuje znát minulost, aby mohl žít přítomnost. Pomaličku začne pátrat a otvírá se před ním zvláštní příběh neobyčejné a silné ženy. Tou ženou je jeho teta Rossje, která na rozdíl od Paulova otce o svém osudu mluví zcela otevřeně.

Když se Roosje setkává s tancem, má pocit, že život a všechno krásné začíná. Miluje tanec a otvírá si taneční školu. Dostává však nařízení, aby ji zavřela. Roosje se ale jen tak lehce nevzdává a odmítá zákaz respektovat. Její první manžel ji však zradil. Vstoupil do nacistické strany a udal ji. Roosje prošla několika koncentračními tábory a skončila v Osvětimi. Byla v takzvaném experimentálním bloku, kde se dělaly pokusy na lidech. Roosje se však k těžké situaci staví specificky - udělá všechno, aby přežila. Tancuje v koncentráku, dává esesákům hodiny tance, dokonce spí s německým důstojníkem.

Je válka a ta má vlastní pravidla. Nelze soudit člověka, který se ocitá na hraně života. Tím spíše, když svým jednáním zachrání spoustu dalších životů.
Byla to krutá doba, kterou Roosje musela projít. Zkoušky, jež jí osud připravil, byly těžké, ale ona nezapomněla na to, co má nejraději - na tanec. Do cel svých spoluvězeňkyň dokázala přinést naději a zlepšit všem náladu, pokud to v tak drsných podmínkách jen trochu šlo. Dokázala přežít, statečná a nezlomená navzdory osudu. Těžko říci, kdo z nás by dokázal takto obstát...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes | E-mail | Web | 5. března 2018 v 12:51 | Reagovat

Na mne by asi taková kniha působila dost depresivně, ale manželovi ji doporučím. Já mám raději příběhy z dějin středověku. Ta válečná doba a koncentrační tábory se mě stále nějak dotýkají, i když jsem v té době ještě nebyla na světě, ale jsou to dějiny příliš čerstvé. I když, kdo ví, co nás ještě čeká.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama